Obec Chodov

Historie obce

Historie Chodova sahá až do daleké minulosti. Dnešní oblast městské části se formovala postupně. Nejstarší dějiny nejsou zcela zřejmé. První písemná zmínka o Chodově je z roku 1185. Připomíná zdejší kmeny a sedláky.[1] Průzkumy archeologů na tomto území doložili nejstarší nálezy z 13. století.[2] Základem Chodova byl Chodův nebo snad Hodův dvorec. [3]Podle všeho Chodov jako první získal od českých knížat doposud blíže neurčený rod feudálů. Je možné, že to byli příbuzní velmože Hroznatky, který ve své době byl pánem Hostivaře se starobylým farním chrámem. Předpokládá se, že od těchto prvních držitelů se osada stala kolem roku 1334 majetkem první prokazatelně doložené vrchnosti řádu křižovníků Strážců božího hrobu.[4] Řád měl klášter v sousedství dnešního Karlova náměstí, dříve Zderazi.[5] Okrajové Chodovské pozemky patřily různým církevním řádům, mezi ty významnější patří Vyšehradské kapituly.[6] Také osada Litochleby, která se později stala součásti obce Chodov, má svou první písemnou zmínku z roku 1326.

Za zmínku také stojí další osady, které se nacházejí na dnešním území městské části Prahy 11. Osada Háje, jejíž území patřilo dříve k Hostivaři. Dodnes stojící dvůr Milíčov byl součástí malé stejnojmenné vesničky, která zanikla již začátkem 18. století.[7]  Původní Horní a Dolní Roztyly zaniklé ve 20. století představoval ovčín pravděpodobně z konce 16. století. 1.ledna 1968 se stal původně Chodov u Prahy součástí Prahy.

 

Průběh historie

Chodovský dvůr byl před třicetiletou válkou i malým pivovarem. V průběhu třicetileté války Jiří Vilém Michna z Vacínova přidružil ke svým rozlehlým panstvím i chodovský statek. Až roku 1637 po vystřídání několika majitelů, získal Chodov do svého držení benediktinský klášter u sv. Mikuláše na Starém městě pražském. Mniši zde po přestavbě zřídili činné hospodářství.[8] Roku 1728 získal Chodov koupí od mnichů majitel kunratického panství.

Z důvodů pokusu těžby kameny v polovině 18. století, který byl však neúspěšný, vznikl v 19. století nevelký Chodovec.[9]

Roku 1848 po zrušení roboty a následně po té i zániku správního systému panství vytvořili Chodov, Litochleby, Šeberov a Hrnčíře jednu politickou obec Chodv -Šeberov. Ta měla v roce 1890 dohromady 141 domů a 1201 obyvatel. Šeberov a Hrnčíře byly následně v roce 1908 odděleny.[10]

Jelikož kunratický velkostatkář, tehdejší majitel, prodal chodovský dvůr pražské obci, bylo rozhodnutí obecní rady z doby po roce 1918 o nezačlenění Chodova do tehdejší tzv. Velké Prahy zmařeno. Chodov a také Háje, touto dobou již samostatné, se měnily v příměstské obce.[11]

Z chodovského dvora se stala farma Státního statku Praha po roce 1948 a roku 1959 součást chodovského JZD.[12] Od roku 1949 obce Chodov a Háje staly součástí nově zřízeného okresu Praha – východ a od roku 1960 však připadly okresu Praha – západ.[13]

 

 


[1]  Bartoň Jiří, Praha 11 na prahu 21. století, 2007, Městská část Praha 11, str. 13
[2]  Tamtéž
[3]  Tamtéž
[4]  Tamtéž
[5] Úřad městské části Prahy 11. Jižní město v kostce. Praha 11[online]. 2003-2010. [cit. 2015-05-12]. Dostupné také z: http://www.praha11.cz/cs/jizni-mesto-v-kostce/z-minulosti-prahy-11/z-historie-uzemi-dnesni-prahy-11.html
[6] Tamtéž
[7]  Bartoň Jiří, Praha 11 na prahu 21. století, 2007, Městská část Praha 11, str. 14
[8] Úřad městské části Prahy 11. Jižní město v kostce. Praha 11[online]. 2003-2010. [cit. 2015-05-12]. Dostupné také z: http://www.praha11.cz/cs/jizni-mesto-v-kostce/z-minulosti-prahy-11/z-historie-uzemi-dnesni-prahy-11.html
[9] Tamtéž
[10] Tamtéž
[11] Tamtéž
[12] Tamtéž
[13] Tamtéž