Chodovská tvrz

Mezi nejvýznamnější objekt na pražském Chodově patří bezpochyby Chodovská tvrz neboli Chodovský dvůr.

Ve vnějším zdivu přízemí je dodnes částečně dochovaná obvodová hradba, která má téměř kruhovitý půdorys o průměru cca 32 cm.[1] Kolem tvrze byl vodní příkop, přes který vedl dřevěný můstek, který se zvedal do gotického obloukového vchodu. Nad vchodem se vypínala úzká věž a k ní na vnitřní straně hradby přiléhala obytná budova. Na přilehlých pozemcích vznikl hospodářský dvůr.

Nalezené úlomky keramiky nasvědčují, že historie tvrze sahá až do dob konce 13. století. Její historie sahá až k husitům. 30. prosince táhly hřebenem od Chodova k hradu pražští husité aby ho dobily. Nejpozději tehdy přešla Chodovská tvrz se dvorem do rukou vzbouřených Pražanů.[2] Po nalezení drobné kamenné koule z palné zbraně během rekonstrukce tvrze, která uvízla ve spáře zdiva, se můžeme domnívat, že se v té době možná odehrály i nějaké bitky v okolí tvrze. Před husitskými válkami patřila tvrz s přilehlým dvorem a vlastně i celým Chodovem zdezarského konvektu křížovnického řádu Strážcům božího hrobu neboli Jeruzalémským rytířům, kteří se sem po válkách již nevrátili. Po válce vlastnil tvrz rod Žďárský z Chrástu, píšící se pak Chodovští z Chrástu.[3] Dalšími majiteli se pak po roce 1526 stávaly různé jiné nižší šlechtické rody, které ve většině vlastnily nějaký majetek v okolí. Za třicetileté války připadla tvrz i se dvorem do vlastnictví Michnovů z Vacínova.[4] Později se majitelé střádali a tvrz chátrala i díky válkám. Až roku 1676 získali spolu s Šeberovem a Hrnčíři Chodov klášter benediktinů sv. Mikuláše u Staroměstského náměstí. Benediktini tvrz přestavěli na barokní zámeček, přidali okna, která prorazila celistvost hradby a domníváme se, že v té době vznikl i průchod na nádvoří.[5] V roce 1727 vše prodali baronům z Goltze na Kunraticích a roku 1801 ji získali pražští měšťané a podnikatelé, povýšeni do rytířského stavu, Korbové z Wiedenhainu.[6] Byla zbořena vstupní věž a vzniklo arkádové nádvoří a zámeček byl tím přestaven.

Ve 20. letech získala velkostatek pražská obec a dvůr pronajímala, ten však v 70. letech při modernizaci Jižního města, výstavbě komunikace mezi Spořilovem a dálnicí D1, zanikl.[7]

Chodovská tvrz v roce 1927

Chodovská tvrz v roce 1927. Zdroj: Archiv hl.m.Prahy

 

Obytný objekt dále chátral, až v 1984 – 1989 se konečně dočkal zásadní rekonstrukce.[8] Ta podtrhla dochované prvky středověké tvrze.[9]

Dnes slouží tvrz jako kulturní a společenské zařízení. V jejích prostorách se pořádají koncerty, je zde výstavní galerie a také se zde obyvatelé mohou zúčastnit nejrůznějších programů pro všechny věkové kategorie. Dále se zde nachází obřadní síň, která se stala velmi vyhledávanou ne jen pro svatby, ale také různé jiné obřady např. vítání občánků. Ve tvrzi nalezneme i restauraci. Tvrz se nachází v dnešní Ledvinově ulici čp. 68.

 

Chodovská tvrz v roce 2015. Zdroj: Autor

          Chodovská tvrz v roce 2015. Zdroj: Autor

 


[1] Chodovská tvrz. Historie. Chodovská tvrz [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné také z: http://www.chodovskatvrz.cz/stranka/23/historie?nadrazena=21
[2] Bartoň Jiří, Praha 11 na prahu 21. století, 2007, Městská část Praha 11, str. 16
[3] Chodovská tvrz. Historie. Chodovská tvrz [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné také z: http://www.chodovskatvrz.cz/stranka/23/historie?nadrazena=21
[4] Tamtéž
[5] Tamtéž
[6] Chodovská tvrz. Historie. Chodovská tvrz [online]. 2015 [cit. 2015-04-20]. Dostupné také z: http://www.chodovskatvrz.cz/stranka/23/historie?nadrazena=21
[7] Tamtéž
[8] Bartoň Jiří, Praha 11 na prahu 21. století, 2007, Městská část Praha 11, str. 36
[9] Tamtéž